Země původu: Francie
Datum publikace platného originálního standardu:: 29.11.2001.
Použití: ovčácký pes, hlídací pes
Klasifikace fci:
Skupina I – ovčáčtí psi a honáčtí psi (s výjimkou švýcarských salašnických psů) | |
Skupina I – ovčáčtí psi a honáčtí psi S pracovní zkouškou |
Krátký historický přehled: Názvy Chien de Beauce, Beauceron a Bas-Rouge dostalo toto plemeno na konci 19. století. Uvedené názvy označovaly ovčácké psy stejného typu s krátkým osrstěním v obličeji a drsnou krátkou srstí, s kupírovanýma ušima. Na čtyřech tlapách a na těle měli pálení, a proto dostali název “Bas-Rouge” – červené punčochy. Zbarvení srsti bylo obvykle černé s pálením, existovali ale také psi se šedým zbarvením, s jednotným černým zbarvením a dokonce i celí žlutí. Tito psi se chovali a vybírali pro svoji schopnost vést a chránit stáda.
Celkový vzhled: Beauceron je pes velkého vzrůstu, pevný, rustikální, silný, dobře stavěný a svalnatý, aniž by byl těžkopádný.
Důležité proporce: Beauceron je pes přiměřených proporcí. Délka jeho trupu
měřená od ramenního kloubu až po vrchol sedací kosti musí být poněkud delší než jeho kohoutková výška.
Délka hlavy: 2/5 kohoutkové výšky. Šířka a výška mozkovny je poněkud menší než polovina celkové délky hlavy.
Mozkovna a tlama jsou stejné délky.
Chování / charakter (povaha): Sebejisté a nebojácné vystupování. Výraz je upřímný, nikdy zlý, bojácný ani neklidný. Povaha by měla být poslušná a nebojácná.
Hlava: Dobře modelovaná s harmonickými liniemi. Při pohledu ze strany by měl
probíhat hřbet nosu téměř rovnoběžně s horní linií mozkovny.
Mozkovna:
Lebka: Plochá nebo lehce klenutá. Linie temene málo vyjádřená, týlní hrbol na konci
lebky dobře patrný.
Stop: Málo vyjádřený, uprostřed mezi týlním hrbolem a špičkou čenichu.
Lebka obličejové části:
Nosní houba: Dobře vyvinutá v poměru k tlamě, nikdy není rozštěpená
a vždy je černá.
Tlama: Nikdy příliš úzká, nikdy není špičatá.
Pysky: Pevné a vždy dobře pigmentované. Horní pysk překrývá dolní pysk,
aniž by volně visel; v koutku tlamy tvoří velmi lehký záhyb, ale vždy musí zůstat pevný.
Čelisti / zuby:: silné; nůžkový skus
Oči: Vodorovně uložené, lehce oválného tvaru. Duhovka by měla být tmavě
hnědá, ale nikdy světlejší než barvy tmavých lískových oříšků (platí i v případě, že je pálení
světlejší). U harlekýnů jsou povoleny oči různých barev.
Uši: Vysoko nasazené. Kupírované jsou rovné, nesměřují ani od sebe, ani k sobě,
špička ukazuje lehce kupředu. U správně nesených uší probíhá prodloužení boční linie krku přesně středem
ušního boltce. Přirozené uši jsou zpola postavené nebo visící, neměly by přiléhat. Oči jsou ploché
a spíše krátké; jejich délka odpovídá polovině délky hlavy.
Krk: Dobře osvalený, dobré délky, harmonicky spojen s plecemi.
Trup:
Horní linie: Hřbet je rovný. Bederní partie je krátká, široká a osvalená.
Záď je lehce skloněná.
Kohoutek: Dobře zdůrazněn.
Hruď: Obvod hrudníku přesahuje kohoutkovou výšku o 1/5; dosahuje k lokti,
je široký, hluboký a dlouhý.
Ocas:: Dlouhý, nízko nesený, dosahující nejméně k hleznu, bez odchylek ke straně; tvoří lehký háček v podobě písmene “J”. V pohybu může být ocas nesen poněkud výš než je horní linie hřbetu.
Končetiny:
Hrudní končetiny: Při pohledu zepředu a ze strany stojí svisle.
Plece: Šikmé a středně dlouhé.
Předloktí: Svalnaté
Tlapy hrudních končetin: Silné, kulaté, kompaktní. Drápy jsou vždy černé.
Polštářky tlap jsou tvrdé, ale pružné.
Pánevní končetiny: Při pohledu zepředu a ze strany stojí svisle.
Stehna: Široká a svalnatá.
Hlezno: Silné; nejsou postaveny příliš nízko, vrchol se nachází
zhruba v 1 kohoutkové výšky; s holení tvoří dobře otevřený úhel. Kosti nadprstí
jsou téměř svislé, postavené lehce za sedacím hrbolem.
Tlapy pánevních končetin:: Silné, kulaté, kompaktní.
Paspárky: Z důvodů tradice by chtěli ovčáci zachovat dvojité paspárky.
Paspárky vykazují dobře oddělené prsty s drápy poměrně těsně u tlapy.
Chody: Pružný a přirozený (nenucený). Končetiny zůstávají dobře v řadě. Beauceron by měl mít prostorný a dlouhý klus.
Osrstění:
Srst: Na hlavě krátká, na těle silná, krátká, hustá, pevně přiléhající,
o délce 3 – 4 cm. Kalhoty a spodní strana ocasu jsou vždy lehce roztřepené. Podsada krátká, jemná,
hustá a hebká, přednostně v barvě myší šedi, velmi těsně přiléhající, nikdy neprosvítá krycí srstí.
Velikost:
Kohoutková výška:
Psi | 65 až 70 cm | |
Feny | 61 až 68 cm |
Vady: Jakákoliv odchylka od výše uvedených bodů se musí považovat za vadu, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru s odchylkou.
Vylučující vady:
Poznámka: Psi musí mít dvě očividně normálně vyvinutá varlata, která se nacházejí zcela v šourku.